Přestože máme výstavu v Norimberku ze všech německých výstav nejblíže, byli jsme zde jen dvakrát. Poprvé v r. 2007 s Alexem a v loni s Aronem. V r. 2007 posuzovala Alexe K.Butenhoff a Alex dostal CACIB. V loni Arona posuzoval W. Mayer a Aron dostal CAJC a titul Jugendsieger.
I tento den leony posuzovala německá specialistka K. Butenhoff. Tuto rozhodčí jsme neměli jen zde v r. 2007, ale poprvé jsme ji měli právě na naší první výstavě v Německu, v Offenburgu v r. 2005 a hned s BOB pro Lexíka. Také v r. 2008 posuzovala v Zubří a Alex se stal klubovým vítězem MSKCHPL. Aron měl tuto rozhodčí v r. 2010 v Kasslu a obdržel v mezitřídě V1 a CAC.
Po Kasslu to byla první německá výstava, kde Aron mohl dokončit oba německé tituly šampiona. Jenž ono to není vůbec jednoduché dokončit šampionát v Německu, kde chodí na výstavy 50-80 leonů. I Lexíkovi se to podařilo až na několikerý pokus.
Leonů bylo přihlášeno 51 a ve třídě šampionů jsme byli jen dva. To se dalo zjistit již několik dní na německých stránkách. Jenže jsme nevěděli, kdo bude naším soupeřem, a hlavně, zda je to již německý šampion. Kdyby to byl německý šampion, mohli bychom i být na druhém místě, když by paní rozhodčí Aronovi přiznala rezervní CAC.
Až z katalogu jsme zjistili, že naším soupeřem je Mathiasův Charis, tedy správně Rosaceen Eleocharis. Nebyli jsme si jisti, zda již má dokončené německé tituly, ale Mathias k naší radosti potvrdil, že Charis tituly již má. To skýtalo silnou šanci k našemu cíli. Ale nepředbíhejme.
Podmínky na výstavě úplně stejné, jako v loni. Bezchybná organizace, počínaje světelnými poutači již 20 km od výstaviště, prací organizátorů a zázemím konče. Jenže co ty kruhy!!! To doopravdy nikdo oficielně neprotestuje, že kruhy jsou psům nebezpečné? Vždyť z fotek sami vidíte, že kruh je hladký jako kluziště a ten trapný proužek koberce úhlopříčně to rozhodně nespraví. Opět jsme viděli několik karambolů v zatáčkách s pády psů a fenek. Snad jen zázrakem se nic nestalo. Když vidíte veterána, který nemůže na tom „ledě“ vstát, tak máte slzy v očích.
Aronovi takový povrch hraje do noty. Je zvyklý z naší plovoucí podlahy na „bruslení“ a zatáčky vybírá systémem disneyovských filmových postaviček. Takže bychom si mohli takový povrch jen přát, ale není to tak. Vyhrávat tím, že se váš protivník zraní přece nemůže těšit.
Začal jeden veterán a jedno štěně. Potom již nastala soutěž. Nastoupilo 8 mladých. Vyhrál Garfield Leo vom Illertal. Ze 6-ti v mezitřídě se vítězem stal Dr. House Member of the Leogang.
A Aron šel do kruhu. Mathiasův Charis je o rok a půl starší a úspěchů má již požehnaně. Paní Butehoff prohlíží soutěžící psy poctivě. Sama se optala, zda máme zubní kartu a podívala se jen na podpisy a Aronovi zkontrolovala jen skus. Dostali jsme výbornou a začali tušit, že tím pádem neodjedeme bez titulu, ať skončíme na jakémkoli místě.
Jenže to asi znáte. A u mužů je to častější než u žen. Je to sportovní duch a touha vítězit. Přece to Mathiasovi bez boje nedáme. A moc jsme se snažili. Aron běhá jako vítr, já jsem 10 kg shodil a Mathias je o pár roků starší než já. V běhu nám opět s Charisem nestačili. Ale jak to ohodnotí pí Butenhoff? Chvíle napětí a jde k nám, ukáže na nás, ale jaké nám přiřkne místo? Ukazuje na číslo 1!!!
A máme to. Aronův 5. německý CAC. Tímto Aron dokončil svůj 9. a 10. titul šampiona. (Šampion VDH a Deutscher klub-šampion) Aronovi bude 29 měsíců.
Ale aktualita nekončí. Ve třídě otevřené se představilo 9 soutěžících. A potom jsme šli znovu do kruhu. Soutěžilo se o CACIB. A kdyby ho Aron získal, dokončil by i titul „Interšampion“. Takže bylo o co se snažit. Jenže zde snaha nepomohla. Paní Butenhoff padl vítěz třídy otevřené, tedy Marwin-Hades vom Holzland, do oka. Poslala ho k číslu 1, což zde znamenalo CACIB. Sice o nic nešlo, ale zkusili jsme zabojovat o Res,CACIB a povedlo se!