Chovatelská stanice leonbergerů
Leonberger Hundezucht
Leonberger Dog breeding
From Leo's Home

Naše oblíbená výstava. Těžko se dá zapomenout na výstavu před 8-mi lety. Byla to výstava, na které jsme chtěli s Lexíkem absolvovat povinnou jednu výstavu, nutnou k jeho uchovnění. Tato výstava nám změnila život. Lexík zde zazářil a přestože byl jeho páníček naprostý začátečník ve vystavování, Lexík vyhrál všechno. Nejen CAC v mezitřídě, ale i CACIB a nakonec BOB.

Následovaly další výstavy a protože byly i úspěchy, absolvovali jsme za osm let 140 výstav s Alexem, 50 výstav s Celestou a dosud 69 výstav s Aronem. Ostatní koníčky ustoupily do pozadí. Pro lepší pohodlí psů jsme zakoupily obytné auto.

Takže jsme přijeli do Trenčína po páté.  Pokaždé jsme zde obdrželi nejméně CAC a tak jsme doufali, že tradice bude pokračovat. Do Trenčína jsme s Aronem jeli právě vybojovat poslední CAC, potřebný ke slovenskému šampionátu. Aron v tomto měsíci dokončil již tři šampionáty a slovenský by byl čtvrtý v měsíci, šestý dospělý a jedenáctý celkově.

Statistika předem představila počat leonů celkově a to 22, což je na Trenčín vcelku běžný počet. Také jsme věděli, že má Aron jednoho soupeře a tím byl náš skoro stálý rival, Bady od Bezdynky.  Bady nás porazil v Zubří a my jsme mu to vrátili letos v Brně.

Přijeli jsme naším obytným autem v sobotu odpoledne. Prošli jsme se středem města a zalitovali, že na náměstíčku nebylo kluziště, na které jsme byli zvyklí z minulých let a přejeli na parkoviště k výstavišti. Ještě jsme se proběhli s Aronem a s Ferdou po okolí a šli brzy spát.

Ráno jsme se probudili do mrazivého ráno. Bylo -7 st, ale již jsme v obytném autě přežili i -19 stupňů. Na výstavišti jsme se dozvěděli, že náš kruh č. 13 je přemístěn do druhého patra jiného pavilonu. Mnoho lidí nadávalo z důvodů schodů pro své psy. Našim psům to nevadí, chodí s námi i na rozhledny a zde, na rozdíl od jiných prostor na výstavišti bylo příjemně teplo. Ne horko, ale akorát.

Pan rozhodčí Polgár posuzoval ten den 104 psů. Před námi bylo 24 tibetských dog. Po třech mladých nastupovali tři v mezitřídě. Dostavili se však jen dva a byli to bratři. Lenny a Lokrik P.Bora z Milotiček. Oba dva velcí a pohlední psi. Zvítězil Lokrik. Ve třídě otevřené si odnesl vítězství Alex Benjamina od Holešky.

A byli jsme na řadě. Jako je pravidlem, nastupovali jsme první. Aron sice ještě nemá tak hustou srst, jako měl před rokem, ale něco málo již dorostlo. Velmi se snažíme, aby nějaké kilo přibral, ale moc se to nevede. Je hyperaktivní po Cilce. Sice nikdy nebude tak mohutný, jako Alex, ale po matce zdědil nádherný pohyb.

Bady je pěkný pes, ale poslední dobou si v kruhu dělá, co chce. To pozornému rozhodčímu neuniklo a majiteli psa to také vytkl. Měli jsme tedy trochu usnadněnou pozici. Rozhodnutí padlo po běhu a pan rozhodčí i do bezchybného Aronova posudku ještě napsal:krásný, elegantní pohyb. Bylo rozhodnuto. Poslední potřebný, tedy čtvrtý slovenský CAC byl náš.

Hned jsme šli znovu do kruhu. Nyní o CACIB. Ale nyní jsme neuspěli. Mohutnější Lokrik nás porazil.  Ještě jsme šli o rezerve CACIB. A nyní jsme uspěli. Rezerve CACIB si odnesl Aron.