Chovatelská stanice leonbergerů
Leonberger Hundezucht
Leonberger Dog breeding
From Leo's Home

Klubová výstava MSKCHPL

Pamatuji dobu, kdy se na výstavu v Zubří hlásilo 35 leonů. To je dávno a počty startujících již několikrát přesáhly stovku. Na letošní jarní výstavu nás bylo hlášeno 108! Je to pěkné a těší to jistě nejenom pořadatele.  Do Zubří chodí vystavovat skoro tolik lidí, jako do KCHL a to je členská základna KCHL několikrát větší, než v MSKCHPL.

Jen je škoda, že areál v Zubří se nedá nafouknout. Již jsme se tam všichni nevešli. Někteří naši členové museli jet tzv. na otočku, protože již na ně nezbylo ubytování. Podobně na tom byla početná skupina holandských kamarádů i s jedním svým známým Belgičanem. Někteří byli ubytováni v areálu, část přijela karavany a část byla ubytována ve vedlejším areálu, na druhé straně rybníka.

Co nám tak úplně nevyšlo, bylo počasí. V sobotu ráno to ještě šlo, ale při zahajování výstavy již pršelo a nějakou dobu déšť vydržel. Potom sice ustal, ale chladno zůstalo.

Většinu tříd posuzoval p. Otakar Vondrouš a menší část paní JUDr. Šimáčková.  Naše třída vítězů byla také dost nabitá. Bylo nás pět. (tato věta mi něco připomíná). A byla to známá jména, většinou ověnčená již významnými úspěchy.

Kaspar D. Bora z Milotiček

Capucino Vanika Vom Bauernhof

Nando-Junior Leo Vom Jerichower Land

Bady od Bezdynky

Aron From Leo´s Home

Protože Aronovi mizí srst před očima, nedělal jsem si moc velké naděje. Jenže jsme na tom byli podobně, jako někteří naši konkurenti. Například Capucino byl sice pěkně učesán, ale s vyčesanou srstí se již dělat divy nedají.  Oceňovali se čtyři. Jeden tedy musel z kola ven. Nejméně se panu Vondroušovi líbil Kaspar. My zbylí jsme začali běhat o pořadí. Nemám ještě koleno v pořádku a kruh byl veliký. Koleno bolelo, ale říkal jsem si, že snad se pan rozhodčí bude více dívat na běh psů, než lidí. Začalo se hodnotit od čtvrtého místa a Aron běhal nejdéle. Zbylo na nás poslední volné místo a to s číslem 1.

Znamenalo to pro nás nejen V1, a CAC, který byl náš první na cestě pro získání titulu Grand Šampion CZ, ale my jsme obdrželi poslední ČKŠ. Nevíte, co to je? Je to čekatelství na titul „Klubový šampion“.

Takže další šampionát je doma. Aronův již 20-tý.  Již jen jeden ho dělí od toho, aby dohonil svého dědu-Alexe B.Bora z Milotiček. Musíme ale uznat, že to má Aron jednodušší. Začal mnohem dříve a má 5 juniorských titulů, které Alex získat nemohl, protože v juniorech startoval jen pětkrát.

Na závěr ještě jeden bonbónek. Byly vyhlášeny výsledky klubové výstavní soutěže. Aron si z ní, stejně jako vloni, odnesl první místo. V tom také plynule navázal na rodinnou tradici, Nejdříve ji vyhrál několikrát jeho děda, potom jeho matka a teď již po druhé Aron.